Nejdražší měnová bitva za desítky let. Zachrání historická intervence japonský jen, nebo zamíří ještě výš? A jak nyní obchodovat USD/JPY?

Největší obrana jenu za mnoho let

Japonsko se v posledních letech snaží zastavit propad své měny opakovaně. Největší vlna intervencí přišla na přelomu dubna a května letošního roku, kdy japonské ministerstvo financí společně s Bank of Japan během několika dnů utratilo rekordních 5,48 bilionu jenů, tedy přibližně 35 miliard dolarů. Celkově pak během několika květnových zásahů poslalo Tokio na obranu měny zhruba 73 miliard dolarů. Ani to však nestačilo. Kurz USD/JPY se znovu přiblížil historickým maximům a jen oslabil až k úrovni 163 jenů za dolar, nejslabší hodnotě od roku 1986.

Právě pak přišel mimořádný krok. Spojené státy se rozhodly Japonsku aktivně pomoci a společně provedly koordinovanou intervenci na devizovém trhu. Americké ministerstvo financí prodávalo eura ze svých rezerv a za získané prostředky nakupovalo japonský jen. Podobná koordinovaná akce je mimořádně vzácná. Naposledy k ní došlo v roce 2011 po ničivém zemětřesení v Japonsku, předtím během asijské finanční krize v roce 1998. Výsledkem bylo rychlé posílení jenu zpět pod hranici 160 a následně k úrovni kolem 155 USD/JPY. Trhy však okamžitě začaly řešit otázku, zda jde o začátek nového trendu, nebo pouze krátkodobou korekci.
 

Historie není pro býky na jenu příliš povzbudivá

Při pohledu do historie příliš důvodů k optimismu nenajdeme. Japonsko intervenovalo například v září a říjnu 2022, kdy poprvé od roku 1998 nakupovalo vlastní měnu. V červenci 2024 následovala další masivní intervence v hodnotě téměř 37 miliard dolarů. Letos pak přišly rekordní zásahy během dubna a května. Ve všech případech byl efekt podobný. Kurz na několik dnů či týdnů výrazně klesl, volatilita se uklidnila, ale dlouhodobý trend pokračoval dál. Trh se po čase vždy vrátil k fundamentům a jen opět začal oslabovat.

To ostatně přiznal i americký ministr financí Scott Bessent. Podle něj může intervence vyslat trhům důležitý signál a krátkodobě omezit extrémní výkyvy, skutečný směr měny ale určují hospodářská politika a ekonomické fundamenty. Právě proto většina analytiků upozorňuje, že samotný nákup jenu nestačí. Pokud se nezmění podmínky, které investory motivují k nákupům amerického dolaru, bude současná intervence pouze oddalovat další oslabení japonské měny.

Proč jen stále ztrácí?

Hlavním problémem zůstává obrovský rozdíl mezi úrokovými sazbami. Zatímco základní sazba Bank of Japan činí pouze 1 %, americký Fed drží sazby na úrovni 3,75 %. Navíc trh stále připouští možnost dalšího zvýšení o 25 bazických bodů již na zářijovém zasedání. Takto výrazný úrokový diferenciál vytváří ideální podmínky pro pokračování takzvaného carry trade. Investoři si levně půjčují japonské jeny a následně investují do výnosnějších amerických aktiv.

V případě dalšího oslabování JPY pak generují hned dvojí zisk – kapitálový a také z pozitivních swapů. Tento mechanismus vytváří dlouhodobý tlak na oslabování japonské měny. Pokud Bank of Japan nebude ochotná sazby výrazněji zvýšit, zatímco Fed zůstane jestřábí, fundamentální obraz se prakticky nezmění. A právě to je hlavní důvod, proč většina předchozích intervencí dlouhodobě selhala.

Proč slabý jen zajímá celý svět?

Vývoj japonského jenu sledují nejen měnoví obchodníci. Jeho význam je mnohem širší. Japonsko totiž drží zahraniční aktiva v hodnotě téměř tří bilionů dolarů. Samotné americké státní dluhopisy představují více než 1,1 bilionu dolarů, což z Japonska činí největšího zahraničního věřitele Spojených států. Pokud by Tokio potřebovalo financovat další masivní intervence, mohlo by část těchto dluhopisů prodávat. To by zvýšilo jejich nabídku na trhu, stlačilo jejich cenu a dále zvýšilo výnosy amerických bondů. To je mimořádně citlivé téma právě nyní. Výnos třicetiletých amerických státních dluhopisů se již dostal na nejvyšší úrovně od roku 2007 a rostoucí náklady financování představují stále větší problém pro americkou vládu, jejíž dluh přesahuje 39 bilionů dolarů.
 

Vyšší výnosy navíc zvyšují diskontní sazby používané při oceňování akcií. Nejcitlivější jsou především technologické společnosti, jejichž valuace stojí na očekávání budoucích zisků. Další růst dlouhodobých výnosů by tak mohl znamenat zvýšený tlak na americké akciové indexy.

Slabý jen má ale ještě jeden efekt. Oslabování japonské měny často vytváří tlak i na další asijské měny, například jihokorejský won nebo čínský jüan. Pokud by začaly oslabovat také ony, mohlo by dojít k širšímu kolu měnových intervencí a zvýšené nervozitě napříč celou Asií. Právě tento scénář byl jedním z hlavních důvodů, proč se Washington rozhodl zasáhnout společně s Tokiem. Podle amerického ministerstva financí je stabilní jen důležitý nejen pro Spojené státy, ale pro celý asijsko-pacifický region.

Rozhodne geopolitika?

Přestože úrokový diferenciál jednoznačně hraje ve prospěch dolaru, existuje jeden faktor, který může situaci výrazně změnit – a tím je geopolitika. Americký dolar letos výrazně těžil z eskalace konfliktu na Blízkém východě. V obdobích zvýšené nejistoty investoři tradičně přesouvají kapitál do amerických aktiv a dolar funguje jako bezpečný přístav. Vyšší ceny ropy navíc podporují inflační očekávání a zvyšují pravděpodobnost, že Fed ponechá úrokové sazby déle na vyšších úrovních nebo je ještě zvýší, jak se čeká již v září. Právě zasedání Fedu v září může být klíčem k tomu, zda se podaří JPY vymanit se z trendu oslabování.

Pokud by ale napětí na Blízkém východě začalo ustupovat a cena ropy se stabilizovala pod současnými úrovněmi, mohl by dolar část své bezpečnostní prémie ztratit. Snížila by se i šance na další zvyšování úrokových sazeb v USA. To by vytvořilo prostor pro přirozené posilování jenu, aniž by bylo potřeba dalších masivních intervencí. Naopak pokračující eskalace konfliktu, ropa pohybující se kolem 90 dolarů za barel a přetrvávající inflační tlaky by pravděpodobně dál podporovaly americkou měnu. V takovém prostředí by ani rekordní koordinovaná intervence nemusela stačit ke změně dlouhodobého trendu.

Co říká technická analýza?

Z dlouhodobého pohledu zatím nelze hovořit o potvrzeném obratu trendu. Pár se od poloviny roku 2025 pohyboval v jasně definovaném rostoucím trendovém kanálu, který respektoval prakticky všechny významnější korekce. Aktuální propad sice prolomil spodní hranu tohoto kanálu, ale zatím pouze intradenně. Pokud by se denní nebo týdenní svíčka dokázala vrátit zpět nad spodní linii kanálu, mohl by se celý pohyb ukázat pouze jako falešné proražení způsobené mimořádnou intervencí centrálních bank.

Pro býky je nyní klíčové udržení oblasti 156–157 JPY za dolar. Právě zde se nachází první významná technická podpora, která odpovídá spodní hraně dosavadního trendového kanálu. Pokud se kupcům podaří tuto oblast ubránit, není vyloučen návrat zpět k 160 a následně opět k letošním maximům v okolí 163–164. Takový scénář by navíc odpovídal historickým zkušenostem, kdy většina japonských intervencí vedla pouze ke krátkodobé korekci, po níž se trh vrátil do původního směru.
 

Naopak uzavření několika denních svíček pod úrovní 156 by bylo prvním skutečně negativním signálem pro dlouhodobý býčí trend. V takovém případě by se otevřel prostor pro hlubší korekci směrem k 154, následně do oblasti 152–153, kde se nachází předchozí významná swingová minima. Teprve prolomení těchto úrovní by znamenalo, že intervence skutečně změnila dlouhodobou strukturu trhu.

Technický obraz je ale tentokrát potřeba hodnotit společně s fundamenty. Samotná intervence pravděpodobně dlouhodobý trend nezmění, pokud bude přetrvávat výrazný úrokový diferenciál mezi Spojenými státy a Japonskem. Americké sazby zůstávají na 3,75 %, zatímco Bank of Japan drží sazbu pouze na 1 %. Pokud Fed v září skutečně přidá dalších 25 bazických bodů, bude mít dolar i nadále výraznou výnosovou výhodu, která podporuje pokračování carry trade strategií.

Využijte aktuální tržní situace ve svůj prospěch

Otevřete si obchodní účet a získejte přístup k forexovým trhům, profesionálním platformám a podpoře zkušeného brokera

Co sledovat v dalších týdnech?

Současná intervence představuje bezpochyby jeden z nejvýznamnějších zásahů na měnovém trhu za poslední dekády. Zapojení Spojených států jasně ukazuje, že slabý jen přestal být pouze japonským problémem a stal se otázkou globální finanční stability. Přesto historie nabádá k opatrnosti. Devizové intervence dokážou změnit náladu na trhu, zastavit paniku a omezit extrémní volatilitu, samy o sobě ale jen výjimečně obrátí dlouhodobý trend. O tom rozhodují především úrokové sazby, ekonomické fundamenty a geopolitické prostředí.

Právě proto bude měnový pár USD/JPY v následujících měsících jedním z nejdůležitějších indikátorů pro investory a jedním z nejzajímavějších párů pro forexové tradery. Nebude vypovídat pouze o kondici japonské ekonomiky, ale také o budoucím vývoji amerických dluhopisů, technologických akcií, globální likvidity i ochotě investorů podstupovat riziko.

Pokud se jenu podaří udržet zisky bez dalších masivních zásahů centrálních bank, může jít o první signál změny dlouholetého trendu. Jestli se však znovu prosadí síla amerického dolaru podpořená vysokými sazbami a geopolitickou nejistotou, bude současná rekordní intervence pravděpodobně jen další epizodou v boji, který trh nakonec opět vyhraje.