Nvidia přepisuje historii: Vyplatí se kupovat rekordní akcie?

Historie největších firem světa je zároveň historií lidského pokroku. Na začátku 20. století to byly ocelárny a těžaři - firmy jako U.S. Steel a Standard Oil symbolizovaly sílu industrializace. Později převzaly žezlo automobilky, odrážející éru spalovacích motorů a masové dopravy. V 80. letech dominovaly společnosti spjaté s telekomunikační revolucí. Na přelomu tisíciletí se vše točilo kolem internetu.

Dnes je tím určujícím faktorem umělá inteligence. A Nvidia zlaté horečky využívá nejlepším způsobem - prodává pomyslné krumpáče. Je totiž výrobcem výpočetních čipů, bez nichž AI nemůže fungovat. Aktuálně jako první společnost v historii překonala kapitalizaci 4 biliony USD. Jen pro představu - kapitalizace Nvidie je vyšší než HDP Velké Británie nebo Francie. Její růst je tak prudký, že reálně hrozí, že se stane první firmou na světě s tržní kapitalizací 5, možná i 10 bilionů dolarů. Takový scénář byl ještě před dvěma lety zcela nemyslitelný.

_{Akcie NVDA za 5 let, zdroj: Google}

Je budoucnost jen o amerických firmách?

Když se podíváme na historický vývoj, zjistíme, že většina největších firem podle tržní kapitalizace pochází z USA. Je to logické - Spojené státy jsou kolébkou kapitalismu, mají nejrozvinutější kapitálový trh, největší ekonomiku světa, nejsilnější investiční kulturu a snadný přístup k rizikovému kapitálu. Zatímco v Evropě investuje přibližně 20 % obyvatel, v USA je to více než 60 %.

Za posledních 20 let se nadvládu amerických gigantů podařilo přerušit jen dvakrát - v roce 2007 čínské PetroChina a v roce 2019 saúdskoarabské Saudi Aramco. Obě firmy těžily z boomu cen ropy a silné poptávky domácích investorů. Přesto jejich dominanci rychle překonaly americké technologické firmy a nikoho jiného zatím na vrchol nepustily.
 

Japonsko a Čína: Krátké záblesky dominance

Příběh japonské společnosti NTT z konce 80. let a čínské PetroChina z roku 2007 ukazuje, že na vrchol se lze dostat i mimo USA - ale málokdy se tam udržíte. V případě Japonska šlo o nevídanou bublinu. Extrémně nízké úrokové sazby vedly ke spekulacím, kdy ceny nemovitostí i akcií vystoupaly do absurdních výšin. Údajně měl pozemek, na němž se nachází císařský palác v Tokiu, vyšší hodnotu než celá Kalifornie. Následný pád přinesl Japonsku tři ztracené dekády a stagnaci. Akciový index Nikkei potřeboval přes 25 let aby se dostal opět na maximum z roku 1989. Koupit a držet tak někdy jednoznačně nestačí.
 

_{Index Nikkei 225, zdroj: Google}

PetroChina měla zase obrovskou výhodu v ceně ropy, která v roce 2008 atakovala 150 dolarů za barel. Po IPO v roce 2007 rostly její akcie raketově - na vrcholu měla kapitalizaci přes 1 bilion USD. Této úrovně dosáhla jako první společnost v historii. Jenže pak přišla finanční krize a břidlicová revoluce v USA, která zcela změnila rovnováhu na trhu s ropou. PetroChina ztratila výhodu i hodnotu. Mezi největšími společnostmi na světě se však držela ještě několik let.

Investice do gigantů: Sázka na jistotu, nebo iluze?

Na první pohled se může zdát, že investice do největších firem je sázkou na jistotu. Ale historie ukazuje, že to tak není. Záleží, zda jde o firmu, která dlouhodobě inovuje, nebo o bublinu. Microsoft, Apple či Nvidia se dokázaly přizpůsobit a drží se na vrcholu dlouhá léta. General Electric nebo Cisco už tak úspěšné nebyly.

Příkladem může být právě Microsoft, který byl největší společností světa v roce 1999. Po prasknutí dotcom bubliny a velké finanční krizi však Microsoftu trvalo 15 let, než se na tuto úroveň vrátil. Dnes už je ale více než 1000 % nad tehdejší hodnotou. Naopak GE, které převzalo štafetu nejcennější společnosti v roce 2000, se nikdy nevzpamatovalo z finanční krize. Společnost v roce 2018 vypadla z indexu Dow Jones a akcie jsou dodnes pod maximy z roku 2000. Největší výhodou gigantů je jejich postavení v indexech. Jsou to často firmy s dominantním postavením, na které sází jak instituce, tak drobní investoři. Valuaci ale vždy musíme zkoumat detailně - klíčové je rozlišit mezi hype a reálným fundamentem.
 

Nvidia: Další Cisco, nebo nový Apple?

Nvidia bývá často srovnávána s Ciscem z přelomu tisíciletí. Obě firmy „prodávaly krumpáče“ ve zlaté horečce - Cisco routery pro internet, Nvidia čipy pro AI. Cisco v roce 2000 dosáhlo kapitalizace přes 500 miliard USD, jen aby o rok později spadlo na 100 miliard. Důvod? Nadprodukce a dramatický pokles poptávky po dotcom bublině.
 

_{Akcie Cisco, zdroj: Google}

Podobné obavy se letos v lednu objevily i u Nvidie. Čínský chatbot DeepSeek údajně potřeboval zlomek výpočetního výkonu oproti ChatGPT a mohl být postaven na levnějších exportních čipech. Trh se začal ptát, zda není celý AI boom přehnaný? Nvidia ale situaci ustála. Její tržby rostou o více než 60 %, zisky o 25 % a akcie od začátku roku přidaly dalších 20 %. Pokud by zde měla být společnost, která může mít našlápnuto ke kapitalizaci 10 bilionů USD, tak by asi mnoho investorů vsadilo právě na Nvidii.

Nvidia od svého IPO zhodnotila o neuvěřitelných 400 000 %. Pokud byste do ní investovali 1000 dolarů při vstupu na burzu, dnes byste měli přes 4 miliony. Tato čísla se dají srovnat snad jen s Microsoftem nebo Berkshire Hathaway. Takový růst je výjimečný, ale nejedná se o úplně ojedinělé případy. Celý index Nasdaq vzrostl za posledních 15 let o 800 % a technologických titulů, které udělaly +1000 %, je víc, než bychom si mysleli.