Klíč k růstu cen zlata na 4000 USD? Centrální banky!

Centrální banky jako novodobí zlatokopové

Zlato se v posledních pěti letech vrátilo na výsluní. Od začátku roku 2020 jeho cena vzrostla o více než 100 %. Takový růst přitom u zlata rozhodně není běžný. Kdo například koupil zlato v roce 2011 a držel jej do roku 2022, tak prakticky nezískal žádné zhodnocení. V posledních letech však zlato předvádí obrovský růst. A přestože investoři sledují pohyby dolaru, inflaci nebo geopolitiku, jeden z nejzásadnějších faktorů bývá přehlížen - nákupy centrálních bank. Ty se v tichosti staly největšími hráči na trhu se zlatem.

Podle dat World Gold Council (WGC) centrální banky a suverénní fondy každoročně nakoupí více než 1 000 tun zlata - tedy minimálně čtvrtinu světové těžby. Zhruba 80 tun měsíčně, což při dnešní ceně kolem 3 360 USD za unci odpovídá nákupům za více než 8,5 miliardy dolarů měsíčně. A to zdaleka nemusí být konečné číslo. Valná část těchto nákupů je neveřejná a do statistik se dostává se zpožděním, pokud vůbec (viz graf níže). Centrální banky navíc hodlají v nákupech zlata pokračovat. Neodrazuje je tak ani cena poblíž historického maxima.
 

_{Rozdíl mezi ohlášenými (modře) a předpokládanými (černě) nákupy zlata u centrálních bank. Zdroj: WGC}

Kdo kupuje a proč?

Mezi největší veřejně známé kupce v posledních letech patří Polsko, Čína, Turecko, Indie nebo Singapur. Čínská lidová banka oficiálně přiznala, že od konce roku 2022 nakupuje průměrně 40 tun měsíčně. Ovšem podle obchodních dat proudících přes Švýcarsko a londýnský trh se skutečné objemy mohou pohybovat ještě výše. V čele „zlaté horečky“ stojí vedle Číny i Polsko. Polsko v dubnu 2025 přikoupilo 12 tun a patří k nejaktivnějším hráčům v EU.

„Zlato je nejbezpečnější rezervní aktivum. Není spojeno s žádnou konkrétní ekonomikou, odolává krizím a dlouhodobě si drží reálnou hodnotu.“ - Adam Glapiński, Guvernér NBP

Do zlatého závodu se přidává i ČNB. Guvernér Aleš Michl již dříve avizoval, že cílem je navýšit podíl zlata v devizových rezervách na 100 tun. Aktuálně ČNB drží přibližně 40 tun, tedy zhruba 2 % rezerv. Ambicí centrální banky je nejen diverzifikovat od eura a dolaru, ale i posílit domácí důvěru v stabilitu měny.
 

_{Nákupy a prodeje centrálních bank od začátku roku, zdroj: Gold.org}

Diverzifikace rezerv i geopolitické pojištění

Nákupy zlata nejsou jen o diverzifikaci devizových rezerv. V éře, kdy se měna může stát geopolitickou zbraní (viz zmrazení ruských devizových rezerv), začalo být držení fyzického zlata atraktivní i z politických důvodů. Zlato uložené v domácích trezorech je totiž na rozdíl od dolarových aktiv imunní vůči sankcím. Zkušenost Ruska přiměla řadu zemí (především z Asie a Středního východu) přehodnotit své rezervní strategie. Výsledkem je posun ve vnímání rizika a trend de-dolarizace. Podle UBS je právě tato změna chování jedním z důvodů poklesu podílu dolaru na světových rezervách, a to tempem rychlejším než v minulosti.
 

Pokles amerického HDP kvůli zlatu?

Velmi překvapivou roli sehrálo zlato na začátku roku 2025 po nástupu Donalda Trumpa do oválné pracovny. Trumpova nová celní politika totiž vyvolala nečekané tržní efekty. Obavy z obchodních bariér přiměly velké instituce přesunout část zlatých zásob z londýnských trezorů do New Yorku. Tento logistický posun měl nečekaný dopad i na odhad HDP USA za první čtvrtletí - kvůli nižším exportům (a zlatem naplněnému importnímu účtu) klesl o 0,2 % mezičtvrtletně. I taková “technická” operace tak ovlivnila reálná makrodata. 
 

Výhled: Zlato jako nová globální kotva?

Kombinace strukturální poptávky centrálních bank, rostoucí geopolitické nejistoty, de-dolarizačních tlaků a omezené nabídky zlata (ročně se vytěží kolem 3 500 tun) vytváří dlouhodobý růstový rámec pro cenu kovu. Pokud budou centrální banky pokračovat v současném tempu, dle JPMorgan i Goldman Sachs by mohlo zlato do roku 2026 atakovat hladinu 4 000 USD za unci. Trh se zlatem už dávno není jen o špercích a drobných investorech. Dnes jej určují strategické nákupy institucí, které míní držet zlato po desetiletí. Pokud tento trend bude pokračovat, 4 000 USD za unci nemusí být otázkou “jestli”, ale “kdy”.