Důležité ekonomické faktory, které byste měli sledovat:
Na měnu působí řada ekonomických faktorů o různé míře dopadu. Ty mohou obchodníci kontrolovat v ekonomických kalendářích. Právě za těmito účely najdete ekonomický kalendář také na našich webových stránkách. Zde si můžte prohlédnout rozpis zveřejnění důležitých ekonomických údajů na několik příštích týdnů a podle toho si naplánovat své obchody nebo analýzy.
U každé makroekonomické události je uveden čas jejího zveřejnění, očekávaná míra dopadu na trhy a její dřívější hodnota, hodnota, kterou lze očekávat po zveřejnění události, a nakonec nejaktuálnější hodnota - ta po vyhlášení události.
Ekonomický kalendář (na obrázku vpravo) je také součástí obchodní platformy cTrader, kterou našim klientům nabízíme
Nejčastější události v ekonomickém kalendáři:
-
Hrubý domácí produkt (HDP)
-
Zprávy o inflaci - index spotřebitelských cen (CPI) a index cen výrobců (PPI).
-
Údaje o pracovních silách - údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti (non-farm payrolls)
-
Zprávy z průmyslu - index nákupních manažerů, průmyslová výroba atd.
-
Obchodní údaje - obchodní bilance, vývoz, dovoz
-
Maloobchodní tržby
-
Trh s bydlením - stavební povolení, zahájená výstavba bytů
-
Úrokové sazby
HDP
Hrubý domácí produkt je často zmiňován v médiích a měří ekonomickou výkonnost země. Udává totiž hodnotu všech výrobků a služeb vyrobených za příslušné časové období, většinou za jeden rok (existují však i publikace srovnávající HDP na měsíční bázi, např. kanadský HDP se uvádí měsíčně).
HDP se porovnává s předchozím obdobím a ukazuje změnu, tj. expanzi nebo pokles ekonomiky.
Řada zemí vykazuje následující údaje:
HDP USA se vykazuje ve třech fázích:
-
Předběžný
-
Průběžný
-
Konečný
HDP je užitečné pro posouzení celkové výkonnosti ekonomiky a pro zjištění rozdílů mezi jednotlivými obdobími. Obchodníci tak mohou zjistit, zda ekonomika expanduje nebo klesá s výsledkem určitých analýz faktorů nebo příčin takového vývoje. Na tomto základě si obchodníci vytvářejí svůj výhled a dělají si vlastní úsudek o dalším vývoji ekonomiky nebo příslušných odvětvích ekonomiky.
Inflační reporty
V předchozích letech se inflace stala jedním z nejsledovanějších ukazatelů, neboť centrální banky (zejména ve vyspělých ekonomikách) zacházení s ní řadí na seznam agendy svých měnových politik.
Nejčastěji používaný ukazatel inflace, index spotřebitelských cen (CPI), měří vývoj cen koše určitých kategorií zboží a služeb za příslušné období (tedy jak se ceny zboží v koši pohybovaly například v roce 2017) ve srovnání s referenčním rokem nebo rokem předchozím. Ten se zaměřuje na takové zboží a služby, které nakupují spotřebitelé.
Druhým nejoblíbenějším ukazatelem v řadě zemí je index cen výrobců (PPI), který ukazuje změnu cen zboží a surovin nakupovaných výrobci. Někdy se také nazývá průmyslová inflace (nebo podobná označení související s továrnami, průmyslem, výrobou atd.).
Existují i další ukazatele inflace, jako například index cen potravin (FPI), který se týká pouze změn cen potravin a potravinářských služeb, index maloobchodních cen (RPI), který je podobný indexu spotřebitelských cen, ale omezuje se pouze na nákupy spotřebitelů za účelem spotřeby a nic jiného či index cen domů (HPI) měřící změnu cen prodaných domů. Zajímavý ukazatel inflace je také index cen GDT (inflace mléčných výrobků) - důležitý pro novozélandský dolar.
Obecně je inflace velmi důležitá, protože často ukazuje na určitý vývoj v ekonomice, nicméně je velmi důležité posoudit důvod takového růstu cen. V případě zvýšení na základě poptávky lze takovou inflaci označit za zdravou. Na druhé straně barikády stojí inflace, která je způsobena masivním administrativním zvýšením mezd či skokovým nárůstem v jednom odvětví. Tu lze spatřit například v energergetickém sektoru a není pro ekonomiku příliš přínosná.
Údaje o práci
Trh práce představuje další sektor, který hraje v ekonomice důležitou roli a je poměrně často jedním z cílů měnové politiky centrálních bank. S výjimkou Evropské centrální banky (ECB), která si jako jeden z cílů nestanovila nezaměstnanost ani zaměstnanost. Avšak ostatní národní centrální banky tak často činí. Například americký FED již dříve stanovil míru nezaměstnanosti za účelem sledování vývoje na trhu práce.
Ani ECB však nezaměstnanost neignoruje, snaží se totiž mít širší obraz o ekonomice eurozóny. Jedním z nejoblíbenějších zveřejňovaných údajů pro obchodníky s USD jsou tzv. non-farm payroll data, která vykazuje Bureau of Labor Statistics. Vykazuje se každý měsíc na začátku (nejčastěji v prvním týdnu) a ukazuje změnu zaměstnanosti a nezaměstnanosti (s výjimkou zemědělského sektoru) za předchozí měsíc. V případě velmi optimistického nebo naopak neuspokojivého údaje má často významný vliv na americký dolar.
Nejdůležitějšími údaji, které je třeba sledovat, jsou často míra nezaměstnanosti a míra zaměstnanosti (někdy mohou oba údaje růst nebo klesat, protože se počítají podle údajů z úřadů práce, kde se nezaměstnaní musí hlásit o pojištění v nezaměstnanosti - v případě, že oba údaje klesají, znamená to, že se rozšiřuje neregistrovaný sektor, takže je více lidí, kteří nejsou na úřadech evidováni).
Dalším důležitým faktorem je míra participace. Ta udává podíl pracujících obyvatel ve věku od 16 do 64 let, kteří jsou zaměstnáni nebo hledají zaměstnání. Takže např. míra participace 60 % ukazuje, že pracující obyvatelstvo představuje 60 % celé společnosti.
Údaje z průmyslu
Dalšími důležitými údaji, které by obchodníci měli sledovat, jsou údaje z průmyslového sektoru a údaje s nimi související. Ty hrají důležitou roli v zemích s vysokou produkcí, jako jsou USA, EU a Velká Británie, a také v Číně, která zůstává globální průmyslovou velmocí.
Příklad: Jakýkoli pokles nebo nárůst průmyslové výroby v Číně může být interpretován jako změna poptávky nebo nabídky továren, což ovlivní její dovozce - v případě Číny je to Austrálie, jejíž velká část vytěžených surovin proudí do Číny.
Nejsledovanějšími údaji jsou průmyslová výroba, index nákupních manažerů (PMI) vykazovaný společností Markit Economics nebo výrobní produkce od různých zpravodajských agentur (jako je Institute for Supply Management v USA).
Obchodní údaje
Důležitým faktorem pro fundamentální analýzu, i když s relativně krátkodobým dopadem ve srovnání se sazbami, inflací, trhem práce nebo HDP, je obchodní bilance a související kategorie jako dovoz a vývoz zboží nebo služeb.
Zejména země s otevřenou ekonomikou a zaměřené na mezinárodní obchod, jako je Čína (zde je otevřenost ekonomiky sporná, ale vývoz a dovoz probíhá ve velkém měřítku), USA, eurozóna atd. bývají ovlivněny obchodními údaji, zatímco méně rozvinuté země s malým podílem mezinárodního obchodu jsou méně citlivé na změny v dovozu nebo vývozu.
Nejen s fundamentální analýzou vám pomůže náš Purple Trading Club tým odborníků
Maloobchodní prodej
Spotřebitelsky orientované ekonomiky, jako je například největší světový spotřebitel - Spojené státy - bývají ovlivňovány změnami v maloobchodním sektoru, což má dopad na národní měny. To se týká především vyspělých zemí, kde spotřebitelé hrají v ekonomice významnější roli, zatímco v méně vyspělých zemích tvoří značnou část poptávky státní správa, kterou změny maloobchodních tržeb nezasáhnou.
Proto jsou nejsledovanější maloobchodní tržby zveřejňované v USA, kde je známo, že spotřebitelé utrácejí velkou část svých příjmů za různé zboží a služby.
Trh s bydlením
Dalšími důležitými fundamentálními údaji pro vyspělé ekonomiky jsou stavební povolení, zahájená výstavba bytů nebo prodeje nových domů, které poskytují údaje o změnách na trhu s bydlením. To je důležité zejména pro ekonomiky, kde spotřebitelé vykazují značnou ekonomickou sílu, takže trh s bydlením může být robustní.
Obchodníci by měli tyto údaje sledovat zejména za Spojené státy, Evropskou unii, Austrálii, Nový Zéland atd.
Úrokové sazby
Jedna z nejdůležitějších kategorií. Dlouhodobý sentiment každé měny souvisí s měnovou politikou a tvoří jeden z hlavních aspektů její síly. Čím volnější měnová politika (pokles úrokových sazeb spolu s případným programem nákupu aktiv, který centrální banky nyní často využívají), tím slabší měna. Na druhé straně čím vyšší sazby, tím více by měna měla posilovat.
Zde musí obchodníci pro jistotu sledovat centrální banky. Kdykoli chtějí obchodovat s jakoukoli měnou, musí znát výhled a aktuální měnovou politiku příslušných centrálních bank.
Příkladem může být např: pokud obchodujete EUR/USD, musíte si dát pozor na další kroky FED (tedy kolik zvýšení sazeb se očekává) i Evropské centrální banky (kdy ukončí program nákupu aktiv, zvýší sazby atd.). Jakákoli změna výhledu může upravit sentiment, a to nejen na krátkou dobu. Tento aspekt obchodování tak obchodníci nesmí nikdy ignorovat.
Hlavní centrální banky, které je třeba sledovat u příslušných měn:
- Federální rezervní systém (americký dolar)
- Evropská centrální banka (euro)
- Bank of Japan (JPY)
- Bank of England (GBP)
- Reserve Bank of Australia (AUD)
- Reserve Bank of New Zealand (NZD)
- Švýcarská národní banka (CHF)
- Národní banka Ruska (RUB)
- Čínská lidová banka (CNY/CNH)
- Bank of Korea (KRW)
- Reserve Bank of India (INR)
Politické události
Ačkoli většina obchodníků tento aspekt nesnáší, politické události bohužel hrají ve vývoji měn také důležitou roli. Mohou přijít nečekaně, měnu podpořit nebo naopak stáhnout dolů, to vše navíc když to vůbec nečekáte. Proto musí být obchodníci vždy připraveni na jakékoli změny a musí být schopni akceptovat ztráty v případě výrazných změn nálad na trhu.
Je třeba sledovat řadu důležitých událostí, jako jsou války, nepokoje, teroristické útoky, převraty, diplomatické napětí, katastrofy v příslušných zemích pro měny, důležité projevy politických představitelů atd.
V tomto případě se často mění nálada, kdy trh dává přednost bezpečnějším instrumentům (tzv. risk-off sentiment), jako jsou dluhopisy, bezpečné měny (japonský jen, švýcarský frank, americký dolar v případě, že se nejedná o válku), drahé kovy (zlato, stříbro, platina). Naopak rizikovější apetit (tzv. risk-on sentiment) vzniká v mírových dobách, kdy jsou oblíbené akcie nebo jiné měny, ale i rizikovější dluhopisy a další nástroje (certifikáty, kryptoměny apod.).