U 67,90 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s CFD (rozdílovými smlouvami) u tohoto poskytovatele ke vzniku ztráty.
CFD jsou složité nástroje, u kterých je vysoké riziko rychlé ztráty peněz v důsledku pákového efektu. U 67,90 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s CFD (rozdílovými smlouvami) u tohoto poskytovatele ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých prostředků.

Rozhovor s Purple Trading - CFD brokerem, fungujícím na bázi STP modelu

Publikováno: 03.02.2020

CEO Purple Trading David Varga odpovídal na dotazy Marcina Nowogórského, redaktora portálu Comparic.com

Ahoj Davide, díky za to, že sis udělal čas na to, abys nám ukázal pohled do zákulisí fungování brokera. Otto von Bismark kdysi řekl, že lidé by neměli vědět, jak se dělá politika a párky. Myslíš si, že něco podobného platí i ve vztahu mezi Forex brokerem a jeho klienty? 

Ahoj Marcine, díky moc za pozvání. My Češi používáme obrat „nahlédnout pod pokličku“ a podle mě na tomto přístupu není určitě nic špatného. Právě naopak, pro tradery může být vhled do fungování hlavních principů trhu a jeho participantů velmi přínosný.

Bohužel, v dnešní době není úplně jednoduché tento vhled poskytnout. Každý z brokerů má totiž mírně odlišnou obchodní infrastrukturu, která používá rozdílných kombinací obchodní platofrmy a/nebo přemosťující technologie (která má na starosti párování požadavků klientů s poskytovateli likvidity), to vše navíc spravované rozličnými systémy. Proto tedy nemáš možnost nahlédnout více do hloubky, nelze jednoduše ukázat, jak co který z brokerů dělá.
 

Chceš tedy říct, že co se nachází pod pokličkou např. mého brokera, je víceméně velká neznámá? Vždyť přece existují určité modely toho, jak fungují OTC brokeři.

Ano, máš pravdu. Je důležité tyto základní modely znát a porozumět jim za účelem hlubšího poznání této tématiky. Zkusím to ve stručnosti shrnout.

STP broker funguje jako jakýsi prostředník pro obchody svých klientů. Servery STP brokera zachytí  klientův obchodní příkaz a vyšlou jej třetí straně, která se nazývá poskytovatel likvidity (liquidity provider či LP). Toto vše se děje automaticky a v řádu milisekund a jen tak mimochodem je to také důvod, proč je z legálního hlediska správný termín pro tuto investiční službu: „přijímání a předávání příkazů klienta“. Následně je příkaz zpracován poskytovatelem likvidity (ten je zodpovědný za spárování každého příkazu s protistranou) a potvrzení o tomto zpracování je pak posláno zpátky k brokerovi a eventuelně i k samotnému klientovi. Za celé toto sprostředkování si STP broker většinou účtuje nějakou komisi, nebo si lehce navýší původní cenu spreadů, kterou dostal od poskytovatele likvidity. To je vpodstatě jediný zdroj příjmů pro STP brokera.

A MT4 broker za tímto účelem používá přemostění. Mohl bys nám ke konceptu přemostění (tzv. bridge) povědět víc? Slouží pouze k zprostředkovávání příkazů? Nebo má ještě nějakou funkci? 

Jasně. Obchodní platforma MT4 v původní verzi měla jen omezené možnosti, jak se připojit ke třetím stranám. Z toho důvodu u ní bylo obtížné navázat spojení s technickými infrastrukturami větších finančních institucí, se kterými většinou komunikovala přes tzv. FIX protokol. Poskytovatelé technologických infrastruktur, které tyto instituce využívají, tak museli přijít s řešením na bázi mostů. Ty fungují v podstatě jako opravdové mosty, které přemosťují komunikaci mezi servery bankovních a nebankovních poskytovatelů likvidity.

V dnešní době poskytovatelé nabízí sofistikovanější způsoby přemostění, jejichž součástí jsou i další funkce. Kromě používání již zmíněného komunikačního protokolu a poskytování dat potřebných k reportingu a vykazování činnosti v účetnictví (což se hodí zejména v případech, kdy má broker více než jednu platformu či poskytovatele likvidity), může přemostění v dnešní době broker používat i k tomu, aby navázal spojení s více poskytovateli likvidity najednou. Broker tak má možnost fungovat jako jakýsi agregátor. Což je vlastně i případ Purple Trading, kde jsme schopní najít nejvhodnější poskytovatele likvidity pro každý instrument zvlášť a nemusíme tak spoléhat výhradně na služby jen jednoho z nich.


MT4-diagram_IT.png

 


A jak je to v případě Market Makerů?

Broker, který je čistě Market Makerem (MM), poskytuje likviditu svým klientům sám. Staví se tak do role, kdy je tou protistranou, se kterou je potřeba spojit každý klientův obchodní příkaz, přímo on.  Z legálního hlediska se tomu říká „obchodování na vlastní účet“ a znamená to, že každý obchodní příkaz klienta broker zpracovává interně na svých serverech. Co se týče příjmů brokera, jsme tady úplně na jiné úrovni. Jakožto jediná protistrana totiž broker získává příjmy ze ztrát svých klientů (a naopak prodělává, pokud jeho klienti celkově vydělávají) a spoléhá na statistickou stránku věci, tedy že většina jeho klientů příjde o peníze v relativně krátkém čase.

Pak je tu ještě třetí, hybridní model, kdy se broker (resp. jeho dealing oddělení) snaží optimalizovat tok obchodů svých klientů za účelem vydělání více peněz. V tomto případě dochází k využívání obou již zmíněných modelů (STP i MM) a část obchodních příkazů svých klientů tak broker posílá ke svým poskytovatelům likvidity, zatímco u zbytku funguje jako protistrana broker sám. Existuje zkrátka mnoho rozličných přístupů a podstatnou roli v jejich nastavení hraje pro brokera také monitoring klientských účtů a s ním spojená statistika.
 

Takže můj MM broker bedlivě sleduje každý můj krok?

Řídí se na základě jednoduché myšlenky - izolovat obchody, které mají vysokou pravděpodobnost k tomu, že budou profitabilní, a ty poté hedgeovat u poskytovatelů likvidity. Pokud jsi tedy profitabilní, mají tě patrně v hledáčku.
 

Od poskytovatelů likvidity slýchám o případech, kdy velká část brokerů, která je k nim napojená, beztak nakonec zvolí internalizaci příkazů svých klientů. Jaký by k tomu mohli mít důvod? Je to snad zoufalá snaha o to urvat si vyšší zisk v tomto vysoce kompetitivním prostředí?

Řekl bych, že tento hybridní model je v dnešní době mezi brokery poměrně rozšířený. Pokud jej však brokěři chtějí používat, musí mít licenci market makera. Někteří to však obchází a používají likvidity providery, kteří jsou čirou náhodou zároveň jejich mateřskou společností.
 

Není tohle podobné situaci, kdy STP broker posílá příkazy k bankám, které jsou již ze své podstaty market makeři? Kde je ta hranice, za kterou už můžeme říci, že dochází k problematickému střetu zájmů?

Technicky vzato to podobné je. Avšak z hlediska byznysu nikoliv. Pokud STP nebo hybridní broker použije jako svého poskytovatele likvidity banku, která je market maker, je pro tuto banku obtížné nějakým způsobem manipulovat s obchody klientů brokera. Protože pokud broker tyto příkazy monitoruje (což by v zájmu dodržení tzv. "Best execution" politiky a standardu svých služeb měl) a dozví se o snaze banky s nimi manipulovat, může banku jednoduše vyměnit a zvolit si jiného poskytovatele likvidity.
Kdežto v případě, kdy mateřská společnost brokera je zároveň jeho poskytovatelem likvidity, už existuje potenciál ke střetu zájmů a dodržet zásady "Best execution" politiky, které vyžaduje legislativa, může být problém.

David Varga
CEO a spoluzakladatel Purple Trading
Otázka, zda lze najít spolehlivého MM broker, lze odpovědět jen s obtížemi. Ze své pozice CEO společnosti Purple Trading věřím, že takoví brokeři existují. Avšak dokázat něčí transparentnost a čistotu úmyslů předtím, než dojde k nějakému přešlapu, je mnohdy nemožné.

Dobře. A co se tedy děje v případě, kdy STP broker propojí příkaz svého klienta s poskytovatelem likvidity? Zmínils, že poskytovatel je zodpovědný za propojení tohoto příkazu s protistranou, je to tak?

Ano, v podstatě máš pravdu, ale je to trochu složitější. Existuje několik druhů poskytovatelů likvidity a tak jako se vším, každý z těchto druhů má nějaká pro i proti. V některých případech může hrát roli poskytovatele likvidity i jiný broker, či banka, fungující na bázi hybridního modelu, či modelu market makera. V jiných se zase můžeme setkat s modelem, který vytváří prostředí, kde se propojují tisíce tržních účastníků, kteří zde pak soutěží o to, kdo poskytne nejlepší podmínky pro exekuci příkazu a nejvýhodnější cenu. Jedná se tak v podstatě téměř o "burzu". Tomuto modelu se v angličtině říká multilateral trading facility (MTF).

A pak je tu ještě třetí způsob poskytování likvidity, tzv. "prime of primes" nebo "prime broker". Ten agreguje cenové nabídky z mezibankovního trhu a je napojen na několik investičních bank, fondů a dalších finančních institucí, takže vlastně sdružuje veškerou jejich likviditu. To znamená, že tvůj obchodní příkaz bude spárován s protistranou, která nabízí ty nejlepší podmínky pro jeho exekuci za nejvýhodnější cenu. U tohoto způsobu je mnohem větší hloubka trhu než v případech, kdy broker využívá pouze jednoho poskytovatele likvidity, nebo je market maker. Tenhle způsob je však pro brokera finančně nejnáročnější, nicméně mu dává možnost připojit se k „velkým hráčům“ na finančních trzích, což by v normálním případě nebylo možné. A to je jasné plus.
 

A který z druhů zvolilo Purple Trading?

Zkušenosti máme s každým z nich, ale nakonec jsme skončili u tzv. „prime of primes“ (IS Prime) a MTF (LMAX) modelů. U ostatních druhů sice byly výhody v podobě výrazně nižších cen (spreadů a komisí), ale ty byly často doprovázeny různými problémy a nevýhodami a někdy dokonce i vážnými technickými problémy, které nás nakonec vždy přinutily ke změně. Než jsme našli způsob, který nám vyhovuje, zkusili jsme zhruba pět způsobů jiných. S naším aktuálním modelem fungování jsme spokojení, nicméně vždy je dobré ohlížet se po možnostech.
 

Brokeři mají tendenci chlubit se počtem svých poskytovatelů likvidity a tím, že mezi ně patří i přední světové banky. Je opravdu možné, aby menší nebo střední OTC brokeři, nabízející mikroloty, používali likviditu získanou od 13 největší bank?

Ano, může to znít divně, ale možné to je. Přesně jak jsem už říkal, tohle je důvod, proč používáme prime of prime způsob poskytování likvidity. Kdybychom v tom byli sami, neměli bychom tu možnost čerpat likviditu od takto velkých hráčů.
 

Mohlo by se zdát, že exekuce příkazů „pod jednou střechou“ je nejen více profitabilní, ale také i spolehlivější. Nemusíš řešit žádné problémy spjaté s poskytovateli likvidity a máš plnou kontrolu nad exekucí, tím nabízíš klientovi lepší služby. Není to tak?

No, to je dobrá otázka, na kterou ale nelze jednoduše odpovědět. Za prvé si nemyslím, že být market makerem je pro brokera jednoduší nebo spolehlivější. Jedná se o jiný byznys model s jinými druhy problémů a rizik. Slyšel jsem o několika případech, kdy si broker nastavil špatný risk management a zkrachoval kvůli tomu, že jeho klienti měli díky extrémně volatilním trhům extrémně vysoké zisky během krátkého časového období. Také je potřeba mít jiný typ licence, která vyžaduje vzevrubnější reporting a monitoring, což vyžaduje více zaměstnanců apod.

Za druhé, market maker si nějak musí „poradit“ s profitabilními klienty a to hlavně v případech, kdy chce maximalizovat vlastní zisky. To nevyhnutelně vede k rozdílům v přístupu k určitým klientům. STP broker nakládá se všemi klienty a jejich příkazy totožně.
 

O případech podvodných brokerů slýcháme poměrně často a většinou právě ve spojení s market maker modelem. Existují market makeři, kteří jsou poctiví?

Zcela určitě existují. Věřím, že najít poctivého a profesionálního brokera na bázi tohoto modelu je možné. Avšak úspěšně takového brokera identifikovat může být pro mě nebo i klienty poměrně obtížné.
 

Zmínil jsi, že je těžké zjistit, co se děje na dealing desk oddělení kteréhokoliv z brokerů. Když je tedy můj broker market maker, bude manipulovat s mými obchody, nebo trhem, v můj neprospěch?

V podstatě každý market maker do určité míry ovlivňuje obchody svých klientů. To z toho důvodu, že je musí nějakým způsobem zprocesovat a v podstatě pro ně vytvořit trh, na kterém je spáruje (proto se mu ostatně říká market maker). Tím pádem musí broker vytvořit trh o určité hloubce, na kterém pak simuluje reálnou tržní exekuci, přičemž se zároveň musí chránit například před latenční arbitráží. To však nemusí znamenat, že není poctivý broker. Otázka je, co už je za hranou poctivosti.


David Varga

A co je tedy za hranou?

Jak jsem už zmínil, tak market maker vlastně exekuuje veškeré příkazy klientů tak, že k nim interně vytváří umělou protistranu. To znamená, že k exekuci každého obchodu může dojít instantně, protože odpadá nutnost čekat na poskytovatele likvidity, který by v normálním případě tuto protistranu hledal. Nicméně, instantních exekucí lze jednoduše zneužít. Existuje několik strategií, založených na tzv. latenční arbitráži, a ty porovnávají drobné rozdíly v cenách nabízených několika brokery. Právě tento typ strategií by si mohl vést velmi dobře v podmínkách, kdy existují instantní exekuce. No a právě to je důvod, který může vést market makera k tomu, aby uměle simuloval podmínky STP modelu, u kterého příkaz musí cestovat do datacenter, kde je následně exekuován, což zabere o několik desítek či stovek milisekund více, než u instantní exekuce. A tím se vlastně market maker uchrání od latenční arbitráže.
 

To skoro až zní, jako by se zákeřní tradeři snažili využít nebohých market makerů, kterým pak nezbývá než se bránit.

Ano, můžeš se na to dívat i takhle. Brokeři mají v dnešní době mnoho nástrojů, které jim dovolí ovlivňovat množství skluzů (ať už pozitivních či negativních), čímž si mohou pohrávat se stop lossem apod. Co chci ale hlavně říct je, že dnes si může broker naprogramovat takřka jakýkoliv plug-in, který pak nahraje na svoje servery za účelem ovlivnění obchodních příkazů svých klientů. A protože může jít o ovlivňování jak v klientův prospěch tak i neprospěch, vše záleží pouze na tom, o jakého brokera jde a jaké má úmysly. A to jsou věci, o kterých lze pouze spekulovat...
 

A co případy, kdy dochází k umělým zpožděním, asymetrickému skluzu, odpojování serverů v průběhu zveřejnění makroekonomických dat a podivným cenám tzv. „špatným tickům“? Na ty si tradeři taky poměrně často stěžují. Zní to jako by to market maker přeháněl se zabezpečením. Chtěl bys k tomu něco dodat?

Momentálně mě asi nic víc nenapadá, ale jak jsem řekl, nástroje k tomuto market maker má, záleží pouze, jestli je použije a za jakým účelem.
 

A co v případě hybridů, které kombinují oba modely? Není to tak, že mohou poskytovat služby buď jako STP, nebo jako market maker a přitom je na nich, jakou roli si zvolí, nezávisle na tvém přání? Takže si vlastně ve výsledku zvolí tu možnost, která nejvíce vyhovuje jim a klient tak vždy skončí v nevýhodné pozici?

Ano, to je jedno z těch rizik, které jsem zmínil výše. Jakožto trader se totiž snažíš optimalizovat své strategie pro určité obchodní prostředí. Jenže takový broker má možnost prostředí měnit dle svého uvážení.

V Purple Trading rádi říkáme, že vítáme také profitabilní klienty, to protože nepřízpůsobujeme podmínky v návaznosti na tom, jak je trader profitabilní. Všem se zkrátka dostává stejných exekučních podmínek.
 

Když je tedy obtížné poznat, jak broker nakládá s objednávkami svých klientů, existuje způsob, jak mohou klienti zjistit, který model jejich broker využívá?

Ano, těch způsobů je hned několik a dokonce jsou poměrně jednoduché.

Za prvé, STP broker ti to většinou poví sám od sebe v rámci promování svých služeb. V lepších případech ti broker poskytne i seznam svých poskytovatelů likvidity a dá ti nahlédnout také do statistik jako jsou například průměrné spready, distribuce negativních a pozitivních skluzů atd. To například děláme i u nás v Purple Trading, můžeš se o tom přesvědčit ve statistikách. Naopak market maker většinou pravdu o svém fungování do světa nehlásá a není tak moc transparentní.

Druhou možností je ověření si, jaký typ licence broker má. To si lze najít na stránkách regulátora a jak jsem už zmiňoval na začátku, pokud broker nemá licenci k „obchodování na vlastní účet“, tak to znamená, že nemůže být market makerem. Pokud ji má, je to buď market maker, nebo využívá hybridního modelu. Takže například na stránce CySECu si můžeš přečíst, že Purple Trading má licence na přijímání a přeposílání příkazů, jejich exekuci a spravování portfolií. Dealing on own account (obchodování na vlastní účet) tam nikde zmíněno není.

No a třetí možnost je takový krok navíc, který ale také může vnést více světla do toho, jak broker funguje. Nedávno začala platit evropská směrnice MiFID II, na základě které musí veškeré investiční firmy, regulované v rámci EU, zveřejnit, kde dochází k exekuci klientských příkazů a sestavit žebříček top pěti nejpoužívanějších poskytovatelů likvidity (včetně sebe pokud jsou market makeři). Tento report se jmenuje RTS28 a každý broker jej musí zveřejnit někde na svých stránkách. Věřím, že moc lidí o tom ani neví, přestože je to dobrý zdroj informací. Pokud mají čtenáři zájem, mohou nahlédnout do našeho RTS28 reportu. Tam se dozví, že jsme za uplynulý rok používali 4 různé poskytovatele likvidity ke spárování jejich příkazů.

Připojte se k tisícům spokojených klientů a obchodujte s evropskou špičkou na poli ziskovosti


Váš kapitál je vystaven riziku.

Proč by vlastně vůbec někdo chtěl dát přednost market makerovi před STP brokerem?

Myslím si, že solidní market maker může být dobrou volbou pro určité tradery. Například pro ty, kteří dokážou využívat jeho výhod a sžít se s jeho nevýhodama. Extrémně nízké poplatky na trading, fixní spready a dokonce také absence swapů a instantní exekuce příkazů, to jsou aspekty, které jsou esenciální pro určité tradingové strategie. Zároveň je to něco, co STP broker nebude nikdy schopný nabídnout. Na druhou stranu tito tradeři musí počítat s tím, že v momentě, kdy začnou opravdu vydělávat, jim market maker může přestat poskytovat totožné služby tím, že je přepne na STP model s potenciálně rozdílnými obchodními podmínkami. V takovém případě buď musí těmto podmínkám přizpůsobit své strategie, nebo začít hledat nového market makera.

Já osobně vím o několika traderech, jejichž obchodní přístup je postaven na využívání market makerů s chabě nastavenou technologií, opožděnými cenami či instantními exekucemi. Otevřou si účet, vydělají tisíce dolarů a až si jich broker všimne, účet zavřou a jdou dál. Jejich obchodní strategie by nikdy nefungovaly v podmínkách STP brokera, ale jim tento nekončící koloběh vyhovuje.

Na druhou stranu, pokud trader hledá brokera, který by byl spíše jeho dlouhodobým partnerem, bez postranních úmyslů, zato s kvalitními obchodními podmínkami a vysokou úrovní péče, STP broker je tou lepší variantou. Protože, ruku na srdce, my STP brokeři se cenově nikdy nevyrovnáme market makerům. Nejsme schopni nabídnout trading bez swapů, dát bonus ke vkladům, nebo nabídnout speciální akce jako „Obchodování DAXu s polovičním spreadem“. Naší jedinou šancí je nabídnout klientům ty nejlepší možné podmínky k obchodování a možná přihodit i něco extra a zároveň jim poskytnout perfektní péči.

Takže já bych si otázky, při rozhodování mezi STP a Market Makerem, položil asi takto: „Je pro mě trading pouze hrou, nebo k němu chci přistupovat seriózně a stát se úspěšný v dlouhodobém časovém horizontu? Chci brokera, který mě v tomto podpoří a kterému důvěřuji? Nebo jsem ochotný vyvinout si strategii pro určité prostředí a riskovat, že kdykoliv může dojít ke změně tohoto prostředí, která učiní strategii nepoužitelnou?“ Zkrátka a dobře: „Chci, aby broker byl mým konkurenten ve sprintu za ziskem, nebo aby byl spíše partnerem v běhu na dlouhou vzdálenost?“
 

Když to tedy vezmu z jiného úhlu - Proč by vlastně měl broker, který je market maker, chtít vzdát se své licence a změnit se na STP brokera?

V Purple Trading věříme, že je to dlouhodobě ziskovější. Chceme náš byznys vybudovat na dlouhodobém vztahu mezi námi, našimi partnery a klienty. Stejně tak jsem byl vychován i já a tak se chovám i ve svém osobním životě. Proto také usilujeme o to, aby naši klienti byli stále úspěšnější a za tím účelem jim nabízíme spoustu užitečných trading nástrojů zdarma (tento seznam se neustále rozrůstá), excelentní obchodní podmínky, či věrnostní program. Věříme, že jim to pomůže na jejich cestě za úspěchem. Jsme také plně připravení k tomu, nabídnout jim spolupráci v momentě, kdy by cítili, že chtějí svůj trading posunout na profesionální úroveň. Pro tyto případy existuje možnost stát se naším poskytovatelem strategií a skrze nás nabízet svou strategií tisícům investorů, kteří se k ní budou moci připojit. Tímto způsobem se pak mohou živit tradingem, aniž by začínali s miliony na účtu.

Přečtěte si také

U 67,90 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s CFD (rozdílovými smlouvami) u tohoto poskytovatele ke vzniku ztráty.
CFD jsou složité nástroje, u kterých je vysoké riziko rychlé ztráty peněz v důsledku pákového efektu. U 67,90 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s CFD (rozdílovými smlouvami) u tohoto poskytovatele ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých prostředků.